Příběhy

  Jak jsme přišli o naší milovanou fenku - Měla to být vyjížďka jako každá jiná...vlastně dokonce o něco „lepší“, protože jsem ten den slavila narozeniny...vyrazili jsme jako obvykle, koně spokojeně vyšlapovali a kolem nás ještě spokojeněji pobíhala naše malá Nicky. Černá, rok a půl stará fenka křížence, jejíž věčně veselá nálada, projevující se téměř neustálým vrtěním ocásku, nás dokázala rozptýlit i ve špatných chvílích.

  O psovi - Chtěla bych dnes popsat svůj život se psem. Můj první pes byl dárek od mé kamarádky a to na Silvestra v roce 1999.

 Štěstí má jméno Andy - Aneb jak jezevčík Andýsek změnil život jednomu manželskému páru seniorského věku (který v životě neslyšel termín canisterapie).

  Od té doby si ho vážím - Na kamenné dlažbě se rozezněl tichý klapavý zvuk bílé hůlky, rolnička na obojku černého psa ve vodícím postroji jemně cinkala v tíživém tichu které se kolem rozprostíralo.

  Silvestrovské chlebíčky - Takže chtěla bych vám říct o jednom silvestrovském večeru s mým pejskem.

  Pravda o záchranářských psech - Tentokrát vás psiska poučím o tom, co to je záchranářský pes. Takový pes je moc důležitý a šikovný.

  Balkónová hodinka - Hodinka strávená na balkóně v létě je velice příjemnou záležitostí. Zvláště, když můžeme sedět s přáteli na plastových židlích a popíjet lahodný nápoj.

  Ty jsi krásný pejsek! - Tato povídka není adresována na soužití s vodícím psem. Ale na to, jak je krásné se na pejska těšit.

  Masna, aneb stoprocentní odložení - Bylo to v únoru. Protože lednička pomalu již zela prázdnotou rozhodla jsem se udělat mega velký nákup, leč za menší peníze.

  Opilec - Jednoho dne jsme se já, můj přítel a naše „čtyřnohé oči“ vydali na výlet do Prahy.

  Zdechlina - Bylo to na jaře minulého roku. S mojí Týnkou jsme se chystaly na zkoušku na Pedagogické fakultě.

  Vyznání živému tvoru II. BEN - Kdykoli ztratíme někoho nebo něco blízkého, zjistíme, že v nás zůstane kousíček prázdna. Ale ne nadlouho. Najednou zjistíme, že do toho prázdna se hrnou vzpomínky, že prázdno plně vyplňují a ten nebo to ztracené začne žít vlastním životem vzpomínání. Vzpomínky s námi žijí podle našich přání po celý život a odejdou také s námi.

  Vyznání živému tvoru - Držím v náručí svého čtyřnohého přítele, sleduji pana doktora Dvořáka, jak protřepává slitý obsah tří lahviček a říká své dceři a asistentce: „Víš o co jde?“

  Baďour na návštěvě - Moje přítelkyně Radka mě v pátek večer u konce vycházky a na konci s dechem požádala, zda bych přes víkend poskytla azyl jejich labradorovi Badymu.

  Naši noví přátelé z Belgie - Vše začalo v únoru loňského roku nezávazným, ale slibně znějícím emailovým pozdravem od pro nás zatím neznámých chovatelů bernských salašnických psů z chovatelské stanice Von Unka´s Traum z Belgie se zmínkou, že by někdy časem docela rádi vyměnili štěňátko, fenku ze svého chovu, za štěňátko fenky z ČR, a obohatili tím chov ve své zemi o novou krevní linii.

  Proč jsem si pořídila svoje Albíny - aneb jak se žije a pyrenejským mastinem. Původně jsem myslela, že bych napsala něco o standardu, povaze a chovu pyrenejského mastina. Ale došla jsem k názoru, že tyto informace si v dnešní době každý může sám zjistit pomocí internetu, dotázáním chovatelů a příslušných klubů které zastřešují toto plemeno.